Platové očekávání na pohovoru od roku 2027: co vám firma musí říct a na co se vás nesmí ptát

Novela zákoníku práce (transpozice směrnice EU 2023/970, vládou schválená 31. 8. 2026) dává uchazečům tři konkrétní práva:

1. Znáte mzdu předem. Zaměstnavatel vám musí prokazatelně sdělit minimální výši mzdy nejpozději před podpisem pracovní smlouvy — v inzerátu, v pozvánce nebo e-mailem. Směrnice EU navíc počítá s tím, že počáteční mzdu nebo rozpětí znáte už z inzerátu nebo před pohovorem, takže je zcela legitimní se na ni zeptat hned na začátku.
2. Nikdo se vás nesmí ptát na minulý plat. Otázka „Kolik jste bral/a u předchozího zaměstnavatele?“ je od 2027 zakázaná — v inzerátu, ve formuláři i na pohovoru. Nemusíte odpovídat a nemusíte dokládat výplatní pásky.
3. Po nástupu máte právo na informace. Můžete požádat o průměrnou mzdu kolegů na stejné práci (podle pohlaví) a firma musí odpovědět do dvou měsíců. Doložky o mlčenlivosti o mzdě ztrácí účinnost.

Rozpětí, které vám firma sdělí, má smysl jen ve srovnání s trhem. Než jdete na pohovor:

• Podívejte se na tržní mzdy podle oboru a města — data z aktivních nabídek, ne z dotazníků.
• Zadejte svůj současný nebo požadovaný plat do porovnání s trhem; ukáže vám, v jakém jste percentilu.
• U regulovaných profesí (zdravotnictví, školství, státní správa) platí tabulky — ověřte platovou třídu a stupeň.

Pamatujte: spodní hranice rozpětí je to, co firma opravdu zaplatí, horní hranice je pro lidi s praxí navíc. Cílíte-li na horní část, mějte připravené argumenty (roky praxe, certifikace, výsledky).

Otázka „Jaké máte platové očekávání?“ je povolená a bude častější — firmy jí nahradí zakázaný dotaz na historii. Dobrá odpověď:

• Vychází z rozpětí, které firma sdělila. „Uvedli jste 36–42 tisíc. Vzhledem k pěti letům praxe a průkazu VZV bych se viděl/a v horní části, kolem 40 tisíc.“
• Je konkrétní, ne mlhavá. „Dohodou“ nebo „podle nabídky“ vám nepomůže — firma nabídne spodek.
• Je podložená trhem, ne minulostí. Místo „teď beru 30, tak bych chtěl/a víc“ řekněte „za tuto práci se v Brně nabízí 34–40 tisíc, cílím na 38“.

Pokud firma rozpětí nesdělila, zeptejte se na něj dřív, než sami řeknete číslo: „Než odpovím, můžete mi prosím sdělit rozpětí pro tuto pozici?“ Návrh zákona odpověď už na pohovoru výslovně nevyžaduje, výši mzdy vám ale firma musí sdělit nejpozději před podpisem smlouvy — a seriózní firma ji řekne rovnou.

Do konce roku 2026 je otázka legální, ale odpovídat nemusíte ani teď. Zdvořilá odpověď, která funguje před i po 2027:

„Svou dosavadní mzdu bych nechal/a stranou — spíš bych rád/a mluvil/a o tom, jakou hodnotu mohu přinést této pozici. Moje očekávání je … s ohledem na trh a rozpětí, které jste uvedli.“

Od 1. 1. 2027 je dotaz přestupkem zaměstnavatele. Můžete ho na to upozornit, a pokud to považujete za důvod nabídku odmítnout, případ lze nahlásit Státnímu úřadu inspekce práce (podnět lze podat online). Pokud by vám byla nabídnuta mzda odvozená od vaší minulé odměny a nižší než u kolegů na stejné práci, jde o nerovné odměňování — nárok na doplatek se řeší u soudu a důkazní břemeno nese zaměstnavatel.

Po nástupu (od 2027) můžete písemně požádat o svou odměnu a o průměrnou odměnu žen a mužů na stejné práci nebo práci stejné hodnoty. Firma odpoví do dvou měsíců. Pokud je rozdíl výrazný a firma ho neumí objektivně vysvětlit (praxe, výkon, směnnost), máte podklad pro jednání o narovnání — nebo pro spor.

Praktické tipy:

• Žádejte v klidu, písemně, bez konfrontace — jde o běžný nárok, ne o stížnost.
• Nechte si vysvětlit kritéria, podle kterých vás firma zařadila do skupiny prací.
• Mluvit o své mzdě s kolegy kvůli rovnému odměňování smíte i navzdory doložce ve smlouvě.

Na Síti práce mohou zaměstnavatelé při zadání inzerátu použít tržní mzdové rozpětí pro daný obor a město jedním klikem, a inzeráty s uvedeným platem jsou ve výsledcích označené. Ve filtru na /prace zapněte „Jen nabídky s platem“ — ušetříte si pohovory, kde se číslo dozvíte až na konci.