CZ účinnost: 1. ledna 2027

Transparentnost odměňování

Směrnice EU 2023/970 mění pravidla hry pro zaměstnavatele v Česku. Podle vládního návrhu novely zákoníku práce (schválen vládou 31. 8. 2026, ve Sněmovně jako tisk 300) budete muset od 1. ledna 2027 uchazeči prokazatelně sdělit minimální výši mzdy nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.

Inzerát se mzdou není povinný — směrnice ho ale uvádí jako první způsob, jak uchazeče informovat, a Síť práce ho považuje za standard.

Co zákon konkrétně vyžaduje

Mzda sdělená předem

Podle vládního návrhu musíte od 1. 1. 2027 uchazeči prokazatelně sdělit minimální výši mzdy nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy. Směrnice EU počítá s inzerátem nebo pohovorem; ČR zvolila minimalistickou cestu, inzerát není povinný.

Zákaz dotazu na minulou mzdu

Podle vládního návrhu se od 1. 1. 2027 zaměstnavatel nesmí ptát na mzdu z předchozího ani současného zaměstnání (pokuta až 200 000 Kč). Místo toho se ptejte na platové očekávání.

Právo zaměstnanců na informace

Stávající zaměstnanci mohou žádat průměrnou mzdu kolegů ve stejné kategorii. Firma musí odpovědět. Firmy nad 100 zaměstnanců navíc od 1. 1. 2028 reportují rozdíly v odměňování.

Důkazní břemeno

Pokud zaměstnanec namítá nerovné odměňování, přechází důkazní břemeno na zaměstnavatele. Dokumentace platových rozhodnutí je klíčová.

Checklist pro zaměstnavatele

Body, které doporučujeme splnit před 1. lednem 2027 (navrhovaným datem účinnosti převážné části novely zákoníku práce).

Doporučujeme uvádět mzdové rozpětí přímo v inzerátu (nad rámec zákona) — formulář Přidat inzerát navrhne tržní rozpětí pro obor a město

Zkontrolujte stávající inzeráty nástrojem Kontrola inzerátu (mzdové rozpětí, dotaz na předchozí plat, diskriminační formulace)

Připravte interní mzdová rozpětí pro typické pozice (podle vládního návrhu musíte uchazeči od 1. 1. 2027 prokazatelně sdělit minimální výši mzdy nejpozději před uzavřením smlouvy)

Zdokumentujte kritéria pro zařazení pozic do platových skupin

Připravte interní přehled průměrných mezd podle pohlaví a kategorie (právo zaměstnanců na info od 1. 1. 2027)

Proškolte HR a manažery — zákaz dotazu na předchozí plat uchazeče

Firmy nad 100 zaměstnanců: připravte proces reportingu rozdílů v odměňování (od 1. 1. 2028)

Proč je to i ve vašem zájmu

30–50 %

více kliknutí dostávají inzeráty se zveřejněnou mzdou oproti inzerátům bez ní (data MPSV + Síť práce).

72 %

českých uchazečů o zaměstnání prohlásilo, že by inzerát bez mzdy rovnou přeskočilo (průzkum 2025).

Méně plýtvání

Kandidáti, kteří vědí mzdu dopředu, si inzerát přečtou celý a podávají kvalitnější přihlášky.

Vyšší důvěra

Transparentní firmy mají nižší fluktuaci a lepší hodnocení na portálech jako Glassdoor.

Nástroje a průvodci k novele

Praktické návody pro jednotlivé povinnosti a bezplatná kontrola inzerátu — vše bez registrace.

Časté otázky

Musím od 1. 1. 2027 uvádět mzdu přímo v inzerátu?▼

Ne. Vládní návrh novely zákoníku práce (sněmovní tisk 300) zvolil tzv. minimalistickou transpozici — zaměstnavatel má uchazeče prokazatelně informovat o minimální výši mzdy nebo platu (a dalších peněžitých plněních) nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy. Směrnice EU 2023/970 počítá s tím, že se uchazeč mzdu nebo její rozpětí dozví například z inzerátu nebo před pohovorem, a my to považujeme za standard — uchazeč pak neztrácí čas a vy získáte relevantnější kandidáty.

Kdy přesně vstupují nová pravidla v účinnost?▼

EU transpoziční lhůta uplynula 7. června 2026 a ČR ji (jako většina členských států) nestihla. Vláda schválila návrh novely zákoníku práce 31. srpna 2026 a poslala ho do Poslanecké sněmovny jako tisk 300; v prvním čtení ho Sněmovna 20. října 2026 propustila do výborů, zákon tedy ještě není schválen. Návrh počítá s účinností převážné části povinností od 1. ledna 2027, povinný reporting o rozdílech v odměňování pak až od 1. ledna 2028.

Co hrozí zaměstnavateli za nedodržení?▼

Sankce stanoví zákon o inspekci práce. Konkrétní výše pokut bude součástí finálního znění novely zákoníku práce; vzhledem k charakteru přestupků lze očekávat sankce v řádu vyšších set tisíc Kč. Závažnější dopad je ale civilní: pokud se zaměstnanec dovolá nerovného odměňování, přechází důkazní břemeno na zaměstnavatele — firma musí prokázat, že rozdíl je objektivně odůvodněný.

Smím se na pohovoru ptát, kolik uchazeč bral u předchozího zaměstnavatele?▼

Od 1. ledna 2027 ne. Novela zákoníku práce v souladu se směrnicí výslovně zakazuje dotaz na předchozí mzdu — cílem je nepřenášet historickou diskriminaci. Místo toho se ptejte na platové očekávání nebo komunikujte své rozpětí.

Platí směrnice i pro malé firmy a DPP/DPČ?▼

Povinnost sdělit uchazeči minimální výši mzdy a zákaz dotazu na předchozí plat mají podle vládního návrhu platit pro VŠECHNY zaměstnavatele bez ohledu na velikost. Návrh je výslovně vztahuje i na postup před uzavřením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Uvedení odměny doporučujeme všude — zvyšuje počet a kvalitu reakcí.

Co se mění pro stávající zaměstnance?▼

Zaměstnanci získají právo požádat o průměrnou mzdu kolegů na stejné nebo srovnatelné pozici, rozdělenou podle pohlaví. Firmy s alespoň 100 zaměstnanci budou navíc od 1. 1. 2028 pravidelně reportovat rozdíly v odměňování. Pokud rozdíl mezi muži a ženami přesáhne 5 % a nelze ho objektivně vysvětlit, musí se řešit.

Jak mi Síť práce pomáhá?▼

Formulář pro přidání inzerátu vám ukáže tržní průměr (PlatoMěr) a upozorní, pokud nevyplníte mzdové rozpětí. Inzeráty se zveřejněnou mzdou mají statisticky 30–50 % více kliknutí a kvalitnější uchazeče.

Zdroje

Buďte transparentní už teď

Síť práce vám při zadání inzerátu navrhne tržní mzdové rozpětí pro obor a město (jedním klikem ho použijete) a upozorní, pokud rozpětí nevyplníte. Uchazeči řadí nabídky bez platu na konec — buďte napřed.